Jesenické hřebeny a údolí rozhodně nemají svou rozmanitostí i divokostí v České republice obdoby. Větrem ošlehané holnaté hřebeny "fatranského charakteru" stoupají na mnoha místech až nad hranici lesa. Výše už to na Moravě nejde. Strmé svahy a hluboká tmavá údolí ukrývají starý svět vodopádů, skřítků, lámavých skal a obrovské bohatství zvířecího i rostlinného světa.
Jeseníky... Tak známé a přece neznámé. Spoutané civilizací anebo divoké, to záleží na přístupu. Odlehlá a opuštěná skalnatá zákoutí málo známé Medvědské hornatiny ostře kontrastují s komerčním turistickým srdcem Jeseníků okolo Pradědu. Každý si zde najde své. Především pro aktivní uspěchané "středoevropany" lidi představují Jeseníky snadno dostupný ráj, jakési obrovské svobodné hřiště pro všechny možné druhy outdoorových sportů a aktivit.
Horal hledající samotu, nocleh bez střechy nad hlavou a stezky bez značení se nikdy nepotká s komerčním turistou, toužícím se hlavně dobře najíst a povozit na lavovce. Skvělé je to, že v Jeseníkách je místo pro oba. Oba zde najdou to své osobní štěstí. Otázku které z nich je trvalejší už nechám na každém z vás...
Jeseníky - interaktivní mapa
Fotogalerie
Hory
Pohoří Jeseníky se nachází na severu Moravy nedaleko hranic s Polskem. Jedná se po Krkonoších o druhé nejvyšší pohoří České republiky. Na rozdíl od sousedních Rychlebských hor je od roku 1969 velká část Jeseníků vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky. S rozlohou 744 km² CHKO Jeseníky patří mezi největší v České republice.
Reliéf Jeseníků je velmi různorodý, stejně tak i výšková členitost. Roviny v Osoblažském výběžku dosahují nadmořské výšky pouhých 200 metrů. Členitá a často i velmi strmá hornatina centrálních Jeseníků vystupuje téměř o 1300 výškových metrů výše. Svahy zdejších hor jsou většinou příkré, často skaliskami pokryté, údolí hluboká, no vrcholy samotné jsou většinou zaoblené a poměrně široké.
Horopis Jeseníků
Jeseníky se dělí na dva základní celky. Vyšší, divočejší a petřejší Hrubý Jeseník a na malebný Nízký Jeseník. Na Naše Jesenicko se rozkládá v Hrubém Jeseníku, zaměříme se proto podrobněji na něj.
Hrubý Jeseník se dá rozdělit na tři podcelky. Pradědskou, Keprnickou a Medvědskou hornatinu. Východní předhůří pak představuje členitá Zlatohorská hornatina. Na západ od Hrubého Jeseníku leží ještě samostatný mohutný masiv Králického Sněžníku, kterým se tento web také bude podrobněji zabývat.
Pradědská hornatina má výškovou členitost slušných 800 metrů (párádní na skialpy) a střední výšku 953 m n.m.. Nachází se v ní všechny 3 nejvyšší vrcholy Moravy: Praděd (1491 m), Vysokou holi (1464 m) a Petrovy kameny (1438 m). Hřeben Pradědské hornatiny se táhne od sedla Skřítek (870m), přes kamenité vrcholky Ztracené kameny (1250m), Pec (1311m) a Pecny (1330m), a dále holnatými vrcholy Břidličná hora (1358m), Jelení hřbet (1367m), Velký Máj (1386m), Kamzičník (1420m) a Vysoká hole (1464m) až k nejvyššímu Pradědu (1491m).
Jedná se o nejvíce "horsky" působící část Jeseníků, která je svým charakterem podobná o 100 metrů vyšší Velké Fatře na Slovensku. Za zmínku stojí Velký a Malý kotel, nádherné ledovcové kotle, domov mnoha endemitů a obrovské rostlinné i zvířecí rozmaniotosti.
Hlavní hřeben od Pradědu pokračuje k severu pokračuje přes Malý Děd (1368m), Velký Jezerník (1309m), Malý Jezerník (1208m), Výrovku (1167m) a Velký Klínovec (1164m) k Červenohorskému sedlu (1013 m), kde Pradědská hornatina končí. Na západ od hlavního hřebene se nachází mohutný hřbet Mravenečníku, na němž byla vybudována přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně a také několik hlubokých a velmi divokých horských údolí.
Keprnická hornatina je o něco nižší (střední výška 895,5 m n.m.), zato má však členitejší reliéf a velmi strmé svahy. Hlavní hřeben Jeseníků pokračuje od Červenohorského sedla (1013m) na nádhernou, výraznou a strmou Červenou horu (1333m), pozoruhodnou horu se známou Vřesovou Studánkou, několika krásnými skalními útvary a úžasně strmou Sněžnou kotlinou.
Hřeben Jeseníků dále pokračuje přes Trojmezí (1315m) až na nejvyšší a velmi vrchol Keprnické hornatiny, na oblý Keprník (1423 m) s kruhovými dalekými výhledy. Z Keprníku k západu vybíhá nádherná boční rozsocha skalnatého vrcholu Vozka (1377 m). Posledním vrcholem hlavního hřebene Jeseníků je známý Šerák (1351m).
Ze Šeráku hřeben prudce klesá přes Mračnou hory (1253m) k Ramzovskému sedlu (760m), kde Jeseníky končí a napojují se tajemné Rychlebské hory.
Překrásná Medvědská hornatina je již výrazně nižší a málo navštěvovaná. Na hlavní hřeben Jeseníků navazuje Videlským sedlem (930m). Nejvyššími vrcholy jsou kupovitý Medvědí vrch (1216 m) a a dva ploché a rozložité vrcholy Jelení loučky (1205m) a Orlík (1204 m).
Přestože zde podobně jako v Rychlebských horách nenalezneme vrcholy vystupující nad hranici lesa, jedná se o možná nejmystičtější část Jeseníků. Obrovské množství skal, neznačených výhledů, zříceniny několika hradů, tajuplné Mechové jezírko u Rejvízu. To je jen několik z mnoha pokladů této severovýchodní části Jeseníků.
Zlatohorská vrchovina navazuje plochým sedlem Revíz na Medvědskou hornatinu a dá se považovat za jakési východní předhůří Jeseníků. toto území je dosti členité amorfologicky nepříliš jednotné a dělí se na 4 podcelky: Rejvízskou hornatinu (Příčný vrch, 975 m), Hynčickou hornatinu (Biskupská kupa, 888 m), Jindřichovskou pahorkatinu (Kobyla, 574 m), Bělskou pahorkatinu (Bršť, 695 m).
Posledním, avšak rovněž velice významným pohořím, kterým se náš portál bude zabývat, je je Králický Sněžník. Přestože se jedná o samostatné pohoří, zahrnujeme jej rovněž do takzvané Jesenické oblasti. Jedná se o velmi významné evropské rozvodí a svou výškou se téměř vyrovná sousedním Jeseníkům. Nejvyšší vchol je stejnojmenný Králický Sněžník (1423 m).
Z jeho vrcholu vybíhají dva hřebeny - východní se nejvyšším vrcholem Sušina (1321 m) a končící horou Srázná (1074 m). Západní hřeben vede po hranici s Polskem přes vrcholy Malý Sněžník (1338 m), Hleďsebe (1175m) a končí výrazným vrcholem Klepáč (1144 m). Oba kralické hřbety jsou odděleny více než 600 metrů hlubokým údolím řeky Moravy.
Na polském území dosahuje pohoří menších výšek, nejznámější je Czarna Góra (1205m), zajímavé jsou i vrcholy Stroma (1166m) nebo samostatný masiv Młyńsko (991m). Na západě je celek Králického Sněžníku napojen Kladským sedlem (817m) na Rychlebské hory.
Mnoho lidí považuje všechny horské celky na severu Moravy jednoduše za Jeseníky, přestože se jedná o několik samostatných pohoří s velmi rozlišnými charaktery jak krajiny, tak i lidí. Ve skutečnosti je tohle dělení zbytečné, umělé, nejdůležitější stejně je se sebrat, zvednout zadek od nesmyslné televize a vydat se tam nahoru, idálně bez map a GPS, jen tam, kam nás nohy a a srdce zavedou. Tam nahoře všechny hranice ztrácejí smysl, jediné co je třeba, je volně dýchat a vnímat to osvobozující horské "Tady a teď"... Pak se zázraky začnou dít...
Vytisknout stránku